K trénování se dostal trochu netradičně - zaujal ho úspěch ašských florbalistů a sám klubu nabídl svou pomoc. Dnes má jasný cíl: pomáhat vychovávat další generaci hráčů, kteří jednou mohou pokračovat na nejvyšší úrovni.
Jak ses vlastně dostal k trénování florbalu v Aši?
K trénování jsem se dostal díky videím a fotkám. Viděl jsem úspěšnost ašských florbalistů a nabídnul jsem pomoc s trénováním.
Co tě na trénování mladších žáků baví nejvíc?
Předávám vlastní sportovní zkušenosti. Od dětství hraju fotbal, takže chci dětem předávat lásku ke sportu a motivovat je, aby měly chuť něco dokázat. Zároveň ale chci, aby pochopily, že všechno není jen o vítězství.
Na čem stavíš tréninky mladších žáků?
Zakládáme je na týmové hře, obětavosti a respektu. Děti se musí naučit, že to není o jednom člověku, ale o celém týmu. Všichni se musí navzájem podporovat a být taková „týmová rodina“.
Proč je to pro tebe tak důležité?
Je to podle mě klíč k tomu, jak být úspěšný v soutěžích a jednotlivých zápasech.
Jaký je tvůj hlavní cíl do budoucna?
Když vím, kolik ašských odchovanců hraje v karlovarských nejvyšších soutěžích, chci se přičinit o to, aby i další generace měly možnost dostat se na co nejvyšší úroveň.
Letos už třetí sezóna u mladších žáků. Co ses za ty dva roky jako trenér naučil?
Když jsem jako trenér začínal, bál jsem se, jestli vůbec dokážu vést početnou skupinu dětí, což jsem zvládl myslím dobře, ale vždy jsem byl soutěživý a chtěl jsem jenom vyhrávat, tady jsem si uvědomil, že děti nemůžu vést tímto stylem, děti musí mít radost ze hry, učit se respektu, že není vše jen o vítězství, tohle mi to trénování dalo.
Co bys chtěl s letošním týmem konkrétně dokázat?
Letos chci zapojit všechny hráče v mojí kategorii, aby hráli turnaje, protože herní zkušenost jim dává více. Určitě bych chtěl v lize lepší výkony, než teď na jaře, což bude práce trenérů, jak správně děti motivovat, konkurovat dokážeme.
Co bys chtěl, aby si děti z letošní sezóny odnesly, i kdybychom úplně vynechali výsledky?
V loňské sezoně jsme hodně probírali výsledky, letos chceme, aby si děti odnesly, že výsledky nejsou to hlavní. Důležité jsou společné okamžiky a zážitky co prožíváme, ať už na turnajích, po turnajích, nebo na trénincích. Takhle bych chtěl vést děti v letošní sezoně a i v těch příštích.